Vzdělanost a umění
Vzdělanost ve středověku
Na vzdělání ve středověku nebyl kladen velký důraz. Především v raném středověku se lidé snažili získat vzdělanost spíše řemeslnou nebo válečnickou. Většina středověké společnosti byla negramotná, a to včetně jejich nejvyšších představitelů. Vzdělanost nebyla u nejvyšších představitelů brána jako nutnost. Ideálem u této společnosti byl válečník, rytíř schopný vládnout zbraněmi. Postupem času se pomalu začal klást důraz na vzdělanost prostřednictvím klášterů, později ve městech vznikem univerzit a neklášterních škol. Středověká vzdělanost navazuje na vzdělanost antickou. Zpočátku univerzity vznikaly především v Itálii, protože zde byl vliv vzdělanosti největší.Velkou roli hrálo výtvarné umění v náboženství. To vznikly rozsáhlé malířské cykly, pokrývající například stěny středověkých kostelů, nebo bohatě ilustrované Bible. Tyto Bible se nazývaly Bible chudých. Jedním z průkopníků ve vzdělanosti byl Karel IV a Jan Hus. Karel IV byl jedním z našich nejvzdělanějších panovníků, který se zasloužil o větší vzdělanost národa. Nárůst vzdělanosti, vznik škol a univerzit za jeho vlády znamenal konec středověké společnosti a vznik společnosti nové a vzdělanější.
LITERATURA V DOBĚ HUSITSKÉ
Husitskou literaturu tvořily písně, které měly aktuální obsah, satiru ( humornou literaturu), obzvláště bohatý byl rozvoj lidového zpěvu. Většina měla náboženský význam, ale za tím se tají politický a sociální smysl.
Většiba husitských písní se dochovala ve zpěvníku Jistebnický kancionál. V tomto zpěvníku najdete známou husitskou píseň Ktož sú boží bojovníci, kterou zpívali před bojem, byla to jejich hymna.
Husitskou poezii, v níž se řeší politické a náboženské otázky, najdete ve sborníku Budyšínský rukopis.
Na oslavu husitského vítězství u Domažlic r. 1431 složil Vavřinec z Březové báseň Vznešené koruny České, která patří k významným dílům husitského písemnictví; zobrazil útěk křižáků a představil obraz vytouženého míru.
Husitství dosáhlo toho, že český jazyk vytlačil latinu, ale taky odcizil Čechy od ostatní Evropy.
( zdroj: Bohumil Balajka, Přehledné dějiny literatury I)
Monika Phamová
( Jistebnický kancionál)