Písemnictví
Velkomoravské písemnictví
Velkomoravské písemnictví velice úzce souvisí s šířením křesťanského náboženství. Znalost čtení a psaní tehdy bývala výsadou kněží. I samotný kníže býval negramotný.
Nejstarším prokazatelným dokladem velkomoravské vzdělanosti jsou stily – tyčinkovitá pisátka, na jednom konci zahrocená a na druhém s ploškou, kterými se psalo do voskových destiček. Výhodou takového psaní byla možnost opakovaného použití voskové destičky – když byla destička popsaná, plochou staranou stilu bylo možné vosk znovu urovnat. Toto mělo svou nezastupitelnou úlohu obzvláště při výuce, kdy se používala psací destička a ne drahý papyrus nebo pergamen. Stilem se psávalo už v antickém Římě.
Pisátka archeologové nalézají na akropolích těch nejvýznamnějších hradišť poblíž církevních staveb. Nejčastěji bývají zhotovována z železa, ale i z jiných kovů. Časté jsou i stily kostěné. Kovová pisátka bývají často zdobena tordováním – ozdobným kroucením. Většina nalezených pisátek nepřesahuje velikost
Psací destičky byly dřevěné, potaženy včelím voskem do kterého se psalo. Z českého prostředí bohužel nálezy psacích destiček nemáme a to i z důvodu nevhodného prostředí pro dochování dřevěných předmětů. Psací destičky byly archeology objeveny mimo jiné i v sousedním Polsku.
Liturgické knihy bývaly psány na pergamen – jemnou vydělanou kůži. Ten nejkvalitnější a také nejdražší se vyráběl z kůže mladých a nebo ještě nenarozených telat a jehňat. Z doby Velké Moravy se nám dochoval jen jeden liturgický text. Ostatní známe pouze z mladších opisů.
Psalo se železoduběnkovým inkoustem. Ten, pomocí různých příměsí, mohl být i barevný. Například zlatý inkoust se vyráběl rozmícháním práškového zlata s vaječným bílkem. Z mladších pramenů víme, že se inkoust dával do kalamáře vyrobeného z rohu.
Na pergamen se psávalo brkem, povětšinou husím. Po vyvaření se brk seřízl do hrotu tak, aby odpovídal požadavkům písaře.
Tím jediným textem jsou Kyjevské listy. Dochovaný opis misálu (mešní knihy) byl pořízen v 9. století na Velké Moravě. Kniha je psaná ještě okrouhlou hlaholicí ve staroslověnském jazyce. K bohoslužebnému textu je připojena i modlitba.
Na království naše, Pane,
Přihlédni svou milostí,
Nevydej našeho cizím
A nevydej nás
V plen národům pohanským.
Kyjevské listy jsou dnes uloženy v Knihovně AV Ukrajinské republiky.
Další velkomoravské písemné památky známe pouze z mladších přepisů.
