Strava

 

Středověká strava

Získávání stravy

Jednou z nejdůležitějších věcí pro stravu ve středověku byla půda.Na schopnosti obdělávat půdu byl závislý život všech sedláků.Hospodáři rozdělovali svá pole na tři části,které osévali podle ročního období.Díky rozdělení jařina,ozima a úhor se zvýšilo množství vypěstovaných plodin.Práce na poli byla fyzicky náročná.Obvykle na poli pracoval muž,ale při sklizni pomáhala i žena.

Obilniny

Na polích se pěstovalo hlavně proso,pšenice,žito, ječmen a oves.Klásky obilí byly tenké a často byly ničeny krupobitím nebo prudkým deštěm.Později se na našem území objevila i pohanka.

Domácí zvířata

Nejběžnějším masem ve středověku bylo maso drůbeží a hovězí.Kromě krav a slepic se chovali vepři,kozy,ovce a koně.Koňské maso nebylo příliš oblíbené .Oblíbené bylo mléko,to se dále zpracovávalo na smetanu,tvaroh,máslo,sýr nebo syrovátku.Lidé pili kravské,kozí,ovčí a dokonce i kobylí mléko.

Zelenina a ovoce

Hospodyně svá pole okopávaly pomocí rýče a motyčky,okopávaly různé druhy zeleniny.Pěstovali například mrkve,zelí a okurky.Později pěstovali také celer.V sadech se pěstovaly především jablka,hrušky a broskve.Již dříve se pěstovaly například švestky nebo třešně.V lese lidé sbírali například borůvky,jahody nebo maliny.Z bukvic a žaludů se často dělala mouka.

Ryby a zvěřina

V řekách obvykle plavaly štiky a úhoři.Ryby se moc nejedly a nebyly součástí běžné stravy.Zvěřina byla mnohem běžnější.Pytláctví bylo souzeno hrdelním trestem.V lese byly například stáda jelenů,zubrů a buvolů.

 

Koření

Bylo mnoho možností jak jídla dochutit.V přírodě bylo mnoho divoce rostoucího koření.Lidé jako ochucovadlo používali například kmín nebo česnek.Lesním ovocem se ochucovaly sladká jídla.

Polévky

Polévka byla jedním z nejdůležitějších pokrmů v raném středověku.Vařila se různě,ale často se jedla několikrát denně.Obvykle se vařila z mouky a drobeného chleba.
Byla oblíbená kyselá polévka.Ta se skládala ze základu, tím byla mouka,kvásku,nálevu z kyselého zelí nebo syrovátky.Někdy se přidávalo i samotné zelí.

Kaše

Kaše se připravovala z mouky.Ta byla vyrobená z nadrceného obilí.Mouka se následně vařila ve vodě,
v lepším případě v mléku.Obvykle se vařila kaše prosná, ale vařily se i kaše ovesné a pšeničné.Když nastal čas hladů musela stačit i kaše z drcených žaludů.Kaše se připravovala například z hrachu a čočky.K dochucení bylo používáno čerstvé nebo sušené ovoce.Sváteční sladidlo byl med.

Noky

Noky byly hodně složité na přípravu a proto nebyly součástí běžného jídla.Těsto se dělalo z kvalitně umleté mouky.

Pečivo

Placky se pekly z těsta uhněteného z namleté mouky.
Bývaly hlavní pokrm,ale jedly se i během celého dne.
Poddaní pojídali placky,například ze sušené ovesné kaše.Chléb byl většinou tmavý z hrubé mouky.Bílý chléb se používal pro církevní účely.Chléb se nikdy nejedl čerstvý,pekl se do zásoby.

Dušan Hlaváč

( Obrázky k tomuto článku byly použity z webových stránek projektu Curia Vitkov)

 

Nápoje

Pila se voda, bylinné čaje, míza břízy javoru a ovocné šťávy. Z hrušek a jablek se dělaly ovocné moště, tzv. malvazí. Příjmy tekutin byli polévky, které byli hlavně prvním denním jídlem. Káva se do střední Evropy dostala v 17. století, čokoláda koncem 18. století a čaj se dostal v 19. století.

 

Lucie Leifertová

 

        

 

STRAVA RANÉHO STŘEDOVĚKU

 

V raném středověku u prostých lidí nebylo moc jídla. Někdy při obědě jedli všichni z jedné misky. Někdy ulovili i prase, a to pak naporcovali. Pozvali své blízké na hostinu, jelikož to bylo jen málokdy. Jinak jejich každodenní stravu představoval chléb, sýr, kaše. Pití prostých lidí byla pitná voda, pivo, medovina. I vybavení domácnosti bylo velmi prosté. Měli dřevěné nádobí a přenosné stolky. Zatím co kněží měli mnohem bohatší stravu.Třeba maso měli každý den, i více druhů.K pití měli i červené víno a mléko.I vybavení domů bylo honosnější . Měli se o hodně lépe než prostí lidé.

Tomáš Ondráček